Petr Nachtmann
PEREX Libor Kubica
z nakladatelství z nakladatelství BEN – technická literatura si v článku Jak je
příjemné krást (
http://www.blisty.cz/art/51945.html) stěžuje na nelegální
šíření knih prostřednictvím internetu. Popisuje v něm zpoplatněné neautorizované
šíření elektronických kopií knih a odkazuje na web
http://pirati.ben.cz/ . Domnívám
se však, že příčina problémů leží jinde, vydavatelé knih v české republice
ignorují technický vývoj a nové obchodní kanály. Jejich nekompetenci lze doložit
přímo z onoho článku, zároveň se pokusím popsat cestu k přežití vydavatelů za
nových podmínek, která existuje a funguje.
MEZITIULEK Přesun obsahu do
nehmotné formy
Po tisíce let byly informace spjaty s fyzickým médiem.
Texty se uchovávaly na hliněných tabulkách, papyru, pergamenu, papíru, kamenných
či kovových deskách, v posledních desetiletích i na mikrofilmech, disketách či
na CD-ROM. Obdobně tomu bylo s obrázky, zvuky i s pohyblivým obrazem. Médium
určovalo formu placeného obsahu (knihy, gramodesky atd.), svépomocně
generovaného obsahu (vyvolávání exponovaného filmu a transformace snímků na
fotopapír) i u pirátského obsahu (gramodesky okopírované na magnetofonovou pásku
atd.)
Digitální zpracování toto paradigma změnilo. Texty, obrázky,
nahrávky i různé databáze či software se staly uspořádanými shluky dat, která
cestují po sítích či alespoň mezi jednotlivými zařízeními, forma je výsledkem
okamžité transformace v klientském zařízení (zobrazení na displeji/monitoru,
vytištění na tiskárně, přečtení syntetickým hlasem...)
Nehmotná
distribuce obsahu v digitální formě s sebou přinesla fenomén volně šiřitelného
obsahu (open source), který zasahuje do literatury (Project Gutenberg, který
shromažďuje, digitalizuje a distribuuje knihy po vypršení autorských práv),
encyklopedií (Wikipedie, která publikuje i databázi pro generování hypertextu;
tato databáze je využívána i v komerčních projektech, například zde:
http://www.answers.com/topic/prague) i třeba map (projekt
OpenStreetMap vytváří relativně kvalitní a použitelné mapy).
Na druhou
stranu je třeba si uvědomit, že sdílení obsahu provází lidstvo odnepaměti. Pro
šíření různých eposů se osvědčily verše coby starověký samoopravný kód (podobně
se dnes použvají samoopravné kódy pro ukládání a přenos dat pomocí počítačů;
drobné chyby při čtení z disku nebo přijímání elektromagnetických vln jsou tak
eliminovány). Homérova Íllias i Odyssea tak přežily až dodnes, stejně jako
některá díla starověkých filozofů (často oklikou přes arabský překlad...).
Literární tvůrci si také ještě v renesanci od sebe celkem volně "vypůjčovali"
příběhy, vznikaly tak i některá veledíla Williama Shakespeara.
MEZITIULEK
Monetizace digitálního obsahu
Digitální obsah není vždy k dispozici
zdarma. Často je nutné jej publikovat za úplatu (jedná se o komerční obsah, nebo
je nutné alespoň platit za hosting, jako je tomu v případě Britských listů nebo
Wikipedie).
Existuje více možností, jak obsah monetizovat:
-
Prosbami o dobrovolné příspěvky
- Reklamou včetně kontextové reklamy a
provizních programů
- Křížovým financováním z koncesionářských poplatků
(na stránkách Britských listů se Štěpán Kotrba věnuje digitálním a internetovým
projektům veřejnoprávních médií docela často, např. zde:
http://www.blisty.cz/art/29501.html
)
- Volné šíření obsahu jako prezentace komerčních aktivit
šiřitele
- Platba za licenci k užití obsahu
- Zpřístupnění obsahu
formou předplatného
- Zpřístupnění obsahu coby benefit od dodavatele
hardware, software nebo konektivity
Zpřístupnění obsahu zdarma díky
reklamám bylo běžné dávno před nástupem Internetu u komerčních rozhlasových a
televizních stanic. Dnes dominuje také u mainstreamového zpravodajství na
Internetu, i u nás.
Provozovatelé internetových zpravodajských webů se
někdy snaží o zpoplatnění obsahu pro uživatele (odborné zpravodajství, přístupy
k archivovanému staršímu obsahu atd. -- vžil se termín "paywall"). Mezi
poskytovateli obsahu však vzniká "vězňovo dilema" známé z teorie her. Pro
vztyčení paywallů by bylo užitečné, kdyby spolu konkurenti drželi basu a nikdo
nenabízel srovnatelný obsah zdarma. I kdyby se však podařilo takový kartel
zorganizovat a obhájit, není jisté, zda by nepohodlí spjaté s billingem
nezpůsobilo snížení výnosů oproti příjmům z reklamy u volně dostupného
obsahu.
Libor Kubica v článku vysvětluje, že za stahování obsahu se platí
i v případě neautorizované elektronické distribuce knih prostřednictvím datových
úložišť na Internetu.
MEZITIULEK Prodej elektronických knih a fenomén
iTunes
Od roku 2003 prodává společnost Apple po dohodě s nahrávacími
společnostmi hudební nahrávky do digitálního přehrávače iPod prostřednictvím
vlastního elektronického obchodu (iTunes Store). Obrat v iTunes Store roste
exponenciálně a v posledních letech byla nabídka s úspěchem rozšířena o
videonahrávky, placené aplikace a hry pro iPhone a iPod Touch a o knihy v
elektronické podobě pro tablet iPad.
Zdá se, že "internetové televizory"
by časem mohly nahradit kabelovou televizi i videopůjčovny:
http://www.appleinsider.com/articles/10/03/23/apple_positioned_to_introduce_connected_hdtv_within_2_4_years.htmlPlacená
online distribuce obsahu zaujala i další firmy. S klony iTunes Store přišla
Nokia (Ovi), Microsoft (online prodej aplikací a obsahu pro Windows Mobile,
Windows Phone 7 a pro herní konzoli Xbox360) či Google (distribuce software pro
mobilní zařízení na platformě Android). Osobně asi nejvíc utrácím za DSiware,
placený kanál pro přenosnou herní konzoli Nintendo DSi.
Další zajímavou
službu spustila společnost Amazon (která dosud pordává po Internetu převážně
papírové knihy). Zákazníci si mohou koupit elektronickou čtečku knih Kindle, do
ní prodává Amazon elektronické knihy z nabídky renomovaných vydavatelství. Knihy
putují do čtečky vestavěným modemem po bedrátové síti pro mobilní telefony,
datové přenosy hradí Amazon (jsou mnohem levnější než tištění a distribuce
papírových knih)
Existuje samozřejmě riziko ušlého zisku, pokud by si
uživatelé jednou koupený obsah kopírovali mezi sebou. Toto riziko se dá řešit
zhruba třemi způsoby:
- Obsah je nějakým způsobem chráněn proti
kopírování (kryptografické navázání na digitální klíč v klientském zařízení,
případně online spojení klienta s autorizačním serverem nebo specifický operační
systém klientského zařízení, které nedává k přímo k dispozici souborový
systém)
- Obsah je nechráněný, velikost trhu zajišťuje široká
kompatibilita a flexibilita konzumace obsahu na klientských zařízeních
-
Obsah je nechráněný, ale obsahuje vodoznak identifikující kupujícího,
neautorizovaný únik na veřejnost tak může být řešen se zlobivým zákazníkem ex
post.
Dnes by neměl být problém ani s placením. Na našem trhu jsou k
dispozici Premium SMS (i když s krvavou marží pro mobilní operátory) a dnes i
PayPal pro placení i relativně malých částek po Internetu. Osobně jsem na českém
internetovém trhu platil PayPalem za registrační klíč k software od českého
dodavatele a také za registraci domén.
MEZITITULEK Bdělí soudruzi proti
polovodičům a kybernetice
Slyšel jsem kdysi historku z 50. let o jakémsi
funkcionáři, který nesouhlasil s nastupující výrobou polovodičů: "Proč bychom
měli dovážet či vyrábět polovodiče, když dovážíme ze Sovětského svazu kvalitní a
dobře vodivou měď?" Soudruh zřejmě nebyl informován, jak polovodiče fungují a k
čemu mohou sloužit.
Osobně jsem četl článek v komunistickém týdeníku
Tvorba z roku 1950, kde autor spílal "kibernetice jakéhosi Wienera" (čerpal
patrně z ruštiny, kde se vyskytla jiná transkripce původně řeckého termínu. A
kvůli své ignoranci nechápal význam Wienerova díla).
V posledních letech
se setkávám s podobným nepochopením v nové formě.
Jindřich "moravský
rapper" Životský (
http://www.dfens-cz.com/view.php?cisloclanku=2005010205)
prodává ve velkém elektrospotřebiče, ale na rozdíl od konkurence a nových hráčů
na trhu neuznává prodej po Internetu a na svém webu raději vysvetluje
zákazníkům, že internetový prodej je špatný:
http://www.okaycz.eu/aktuality/coi-odhalila-nedostatky-u-poloviny-kontrolovanych-internetovych-obchodu/Jiné
firmy zanedbávají své weby a snaži se nabízet své zboží spíše na veletrzích
(tato cesta je však dražší, hůře škálovatelná a veletrhy zanikají, z velké části
kvůli Internetu).
Znám i potravinářskou firmu, která ve velkém vyrábí
kvalitní výrobky, ale prodává je spíše jako neznačkové zboží prostřednictvím
obchodních řetězců, u koncových zákazníků je firma prakticky neznámá. Bylo mi
vysvětleno, že předchozí majitel společnosti "neuznával
marketing".
Podobným případem je možná i pan ředitel Libor Kubica a jeho
firma. Firemní odborné knihkupectví, kde se prodává i další sortiment třetích
stran je relativně neznámé, způsob jeho propagace by se dal označit za
anti-marketing. Dokonce i samotný firemní e-shop trpí některými triviálními
chybami:
http://shop.ben.cz/Default.aspxhttp://www.skweezer.com/s.aspx/-/shop.ben.cz/cz/kategorie/elektrotechnicka-literatura.aspxa
je symptomatické, že knihy z produkce vydavatelství (např. tato:
http://shop.ben.cz/cz/121307-elektrotechnicka-schemata-a-zapojeni-2.aspx
)
nejsou viditelné pro některé vyhledávače zboží na Internetu:
http://www.heureka.cz/?h[fraze]=Elektrotechnická+schémata+a+zapojení+2Není
zvláštní, že si někdo stěžuje na neautorizované šíření knih po Internetu a
zároveň je v podstatě odmítá prodávat?
Problematické jsou i anoncované
firemní stránky o "pirátech" (
http://pirati.ben.cz/). Na tyto stránky vede jen minimum
odkazů z vnějšího světa, takže jsou pro čtenáře prakticky neviditelné a pro
vyhledávače nevýznamné:
http://siteexplorer.search.yahoo.com/search?bwm=i&bwmo=d&bwmf=s&p=pirati.ben.czStruktura
zdrojového kódu stránek je také problematická.
Technickou
literaturu z vydavatelství BEN bych si rád kupoval i v budoucnu, proto mě
znepokojuje, že se firma pokouší o sebevraždu. Věřím, že se jí to
nepodaří.